Dehálaš dáiddára ávvudeapmi

Čájáhusaid dáfus fertet ovddemus namuhit ávvučájáhusa «Čuohtebeal dáiddár: 50 jagi – 50 dáidaga» gos mii ávvudeimmet Elle-Hánssa, Hans Ragnar Mathisena.

Guovdageidnui ceggiimet su dáidagiid, njeallji čájáhusbáikái – ávvudan dihte dan 50 jagi mat leat vássán su vuosttaš sierračájáhusa, mii lei juste fal Guovdageainnus 1975:s. Min dáiddárguoibmi Elle Márjá Eira ja Leif Magne Tangen dat leaba leamaš kuráhtorat dán čájáhusas, bargan fárrolaga Elle-Hánssain.

Čájáhus lea leamaš nu bivnnut ahte dat bistá borgemánu 10. beaivái – guokte mánu guhkit go álggos plánejuvvon.

Olles leaktu Háršttáin

Dáiddárguoibmi Máret Ánne Sara ges bekkii geassemánus, go son dán jagi festiváladáiddárin ceggii «Háhčešeatni doali dádjadit» čájáhusa Davvi-Norgga riemuin, Háršttáin.

Geahččit besse vásihit movt Máret Ánne Sara guorahallá ođđaáigásaš materiála ja servodatlaš logihka sámi filosofiija -ja máilmmigovaid deaivvadeamis. Stuorámus oasit su dáidagis leat skohtterbealttat mat heaŋgájit dáhkis láhttái. Muđui ledje čájáhusas duoljit,metálla, gámasuoinnit ja rissit.

Dán čájáhusa čuovui vel performance «Čitna Báffa» man Máret Ánne lea buvttadan fárrolaga doaimmalaš joavkkuin; Alexandra Wingate, Anitta Katriina Suikkari, Anja Saiva Bongo Bjørnstad ja Ina Dokmo. Joavku searvvai ságastallamii man Juho-Sire láidestii, min 'Dáiddadállu sessions' fálaldagas.

Olles vahku leat maiddái Háršttáid astoáigefálaldaga mánát bovdejuvvon sierra prográmmii.

Doppe lei dáiddarguoibmi Sarakka Gaup váldoláidesteaddji, ja son doalai muitalusbottu ja duddjui singuin ovttas.

Birrasit 80 máná leat vásihan dáidaga ja sámi kultuvrra dán fálaldaga bokte.

Dáiddáreahkedat

Dáiddáreahkediidda leimmet bovden golbma dáiddára, geat leat muitalan iežaset bargguid birra gehččiide geat bohte min guossái Dáiddadállui Guovdageainnus.

• Aqui Thami lea Thangmi nisu, Himalayas eret. Son lei min luhtte ođđajagimánus.
• D Harding lea ges Australias eret, ja son galledii min guovvamánus.
• Varna Marianne Nielsen, Kalaallit Nunaatas eret, ges čájehii iežas dutkanprošeavtta gildojuvvon dánssaid birra miessemánus.

'Guoddi' ain eallá

Čájálmas 'Guoddi' lea dán jagi čájehuvvon Johkamohki márkaniid oktavuođas guovvamánus. Doppe lei mis maiddái ságastallan gos dáiddár Ann-Sofie Kallok muitalii proseassa birra go lea hábmen dán čájálmasa.

Geassemánu álggus ges besse KulturSápmi oassálastit vásihit čájálmasa, ja dat lei fiinna álgu dáin doaluin.

KulturSámis, mii dán vuoru lágiduvvui Guovdageainnus, DD lei mielde máŋgga oasis prográmmas, muitaleame doaimmaid ja buktagiid birra.

Ođđasat ja illuságat

Njukčamánus šattai almmolaš ahte Máret Ánne Sara galgá čájehit dáidagiiddis Tate Modern Turbine Hall:s, Londonis. Son lea vuosttaš sápmelaš, ja norgalaš, gii oažžu dán stuora gutni ja vejolašvuođa. Su čájáhus Londonis rahppo golggotmánu 14. beaivvi.

Moadde vahku maŋŋil ges illudeimmet go Juho-Sire vuittii Ibsenbálkkašumi, iežas čállon bihtá «Per Hansen – en trofast mann / oskkáldas almmái» ovddas. Ibsenbálkkašupmi lea Norgga áidna bálkkašupmi dramatihkkáriidda, ja Sire lea historjjálaš, go son lea dat vuosttaš sámi, ja davvi-Norgga, čálli gii lea dán bálkkašumi ožžon.

Ovdal go njukčamánnu nogai, de sáhtiimet Dáiddadálus bealis ges muitalit máilbmái ahte dál ásahuvvo stuora ovttasbargu Riddu Riđđu festiválain. Dát guokte kulturásahusa áiguba ovttas álggahit eksportakantuvrra ja márkanfievrrideami, mii galgá dagahit ahte sámi dáidda vuovdaluvvo riikkaidgaskasaččat.

(Govva: Dramatikkens hus)

Mátkit Kalaallit Nunaatii ja Kanadai

Guovvamánus mátkkoštii Dáiddadállu Nuuk:i, Kalaallit Nunaatas.

Dát mátki álggahii ovdabargguid min ávvučájáhussii ja performánssaide mat čájehuvvojit Suialaat Art Festivalas golggotmánus. Galledeapmi lei maid dehálaš oahppanmátkin Birgejupmi Through Art- prošeavtta oktavuođas.

Cuoŋománu loahpageahčen lei ges CERC giđđadeaivvadeapmi, Victorias, Kanadas. DD hálddahusa bealis leigga Dine A. Fenger Lynge ja Wenche Marie Hætta doppe. CERC lea fierpmádat mas karret eará barget eamiálbmogiid dáidaga ja kultuvrra nannemiin, ja fierpmádat lea mielde dan stuora EU Horizon 'Birgejupmi' nammasaš prošeavttas.

Deaivvademis ledje ságastallamat, guoimmuheamit ja doaimmat gos eamiálbmogiid čehppodat lei vuođđun. Mii galledeimmet báikkálaš dáiddáriid maiddái, ja oinniimet movt sii barget.

Maŋŋel geasi jotket ráhkkananbarggut 'Birgejupmi' prošeavttain. Dáiddadálus galgá lágidit seminára mii váldá ovdán movt birgejupmi lea dáidaga bokte. Semináras lágiduvvojit maiddái bargobájit, ja dát lea ovttasbargu Sámi Allaskuvllain.

Mii sávvat buohkaide buori kultuvrralaš geasi!