Dáiddadállu rahppá uvssaid áibbas ođđa visttis
Hutkáivuođain ja duosttilvuođain čovde dáiddárat viessoheađi ja dál rahppo viimmat fas Dáiddadállu, áibbas ođđá visttis, guovdu Guovdageainnu márkana.
2021 giđa gárttai Dáiddadállu dálu haga go viessoláigu fáhkka masá duppálasttejuvvui. Danne ii lean šat eaktun láigohit boares, gáržžes visttiid gos dáiddárat leat dálludan dan rajes go álggahedje Dáiddadálu 2014s. Nubbi stuora váttisvuohta čajehuvvui leat ahte Guovdageainnus eai gávdnon láigovisttit sin dárbbuid ektui, ja dat vátna visttit mat gávdnojedje láigomassii, livčče šaddan divuhuvvot máŋggaid čuđiid duháhiid ovddas. Danne Dáiddadállu čohkkii oivviideaset beavddi birra, digaštallat ja jurddašit áibbas earáládje. Badjelaš jagi maŋŋel, de leat ceggen áibbas ođđá gaskaboddosaš vistti ja beassážiid rahppo fas viimmat Dáiddadállu Guovdageainnus.
– Eai gávdnon buoret molssaeavttut go ieš cegget dálu. Dáppe eai gávdno visttit mat livčče min dárbbuid gokčan ja visttit mat livčče soaitán heivet, eai doallan bargobiraslágaid dási. Livččiimet ieža šaddan divuhit priváhta aktevrraid dáluid stuora supmiid ovddas dahje máksit allá láigohatti gokčandihte divuhangoluid, ja goitge ii livčče leamaš sihkarvuohta ahte beassat doppe dálostallat guhkit áigái ja buori haddái. Dat ii orron min mielas nu jierpmálaš eaktu ja mii oinniimet ahte dás ii leat go jurddašit áibbas eará ládje, lohká Dáiddadálu stivrajođiheaddji ja vuođđudeaddji, Máret Anne Sara.
Priváhta investorat ja ollu doarjja
Dasto čohkkedii Dáiddadálu bargojoavku geahčadišgoahtit eará molssaevttolaš čovdosiid. Jurdda cegget iežas vistti badjánii dađistaga go láigomárkan čajehuvvui nu váttisin, muhto nu guhkká go sis ii leat fásta ja sihkkarist doaibmadoarjja, de ii lean ávki niegadot beare stuorrát. Muhto beroškeahttá sturrodaga, de gáibiduvvui sihke ruhtta, innovašuvnna ja duosttilvuohta jus galggái ieš maidege cegget. Dáiddadállu lei dieđusge Venezia Biennala rahppámis diimmá giđá go vuođđudeaddji Máret Anne Sara lei okta dáiddáriin historjjalaš Sámi Paviljonggas, ja dastto fas čakčat go Dáiddadállu buvttadii Árran 360 rahppándoaluid. Leige Venezias gos deive priváhta investora gii hálidii doarjut Dáiddadálu ja vistti ollášuhttima.
– Venezias deaivvadeimmet Reynir Indahlain gii lea beakkán investor ja gii čajehuvvui leat hui berošteaddji Sámi ektui ja Dáidaga ektui. Bovdiimet su čoahkkimii ja dan rajes fierragođii spábba jođánit. Leat oallusat geat hálidit ahte mii galgat birget ja lihkostuvvat, ja dat lea hui movttidahtti, lohká Sara.
Go de vel Dáiddádalu gründár ieš láigohii ruđa viessosajiskáhppomii, de ollášuvái dáiddáriid áigumuš ja ođđa ruoktu. Maiddái Kulturráđđi, Seastinbáŋku Samfunnsløftet bokte, Sámediggi ja Guovdageainnu suohkan leat dorjon viessohuksema.
Sámivuohta dehálaš investorii
Summa Equity investora Reynir Indahl lea ieš sápmelaš ja berošta sámi áššiin. Son ii dárbbašan beare guhkes áiggi jurddašallat galgá go son veahkehit. Go čoahkkin nogai de lei son fállan priváhtaloana Dáiddadálu huksenprošektii.
– Munnje šattai dát dehálaš mu sámi duogáža dihte ja danne go sámi dáidda lea dehálaš sámi kultuvrra ja sámi filosofiija gaskkusteapmái. Sámi dáidda lea maid dehálaš muittuhus ahte máilbmi dárbbaša eamiálbmot jurddašanvuogi resurssaid ja eatnama ektui, lohká Indahl.
Almmolaš rahppán beassážiid
Visti lea vuollel 100 m2. Dat lea ođđaáigásaš ja das leat stuora láset. Dáiddadállu rahppo almmolaččat beassážiid, čájáhusain sihke olgun ja siste, ja vel dáiddalávgumiin máid Dáiddadállu lágida ovtas Sámi Allaskuvllain. Dasá illusa Sara gii muitala ahte lea leamaš váttis doaimmahit Dáiddadálu dan guokte jagi go leat leamaš vistti haga.
– Dat ii leat máilmmi stuorámus vistti, muhto mii leat hui duhtavaččat ja giitevaččat. Mis lea dál buorre bargosadji iežamet bargiide, čájáhusbáiki dáidagii ja deaivvadanbáiki dáiddáriidda, gussiide ja ovttasbargiide. Dál eat dárbbaš biehttalit váldit vuosttá gussiid ja ovttasbargiid, muhto baicce bovdet buohkaid buriin mielain Guovdageidnui ja min lusa, lohká Sara.
Gaskaboddosaš čoavddus
Ođđa visti lea goitge gaskaboddosaš čoavddus. Dáiddadálus lea stuora ja jođánis ovdáneapmi. Dáiddárat barget máilmmi allásaš dásis ja sin ollislaš doaibma gáibida mealgat stuorát saji ja albma buvttadan – ja čájáhuslanjaid. Dáiddadálu mihttu ja sávaldat lea fátmastit dáiddáriid miehtá Sámi ja dainnalágiin ovvdidit Sámi dáidaga Sámi iežaset eavttuid vuođul. Dáiddadállu leage vuordime dassái go otná Sámi joatkaskuvla ja boazodoalloskuvla fárre ođđa visttiide. Doppe livčče sihke stuora lášmohallan latjná ja bargolanjat mat heivešedje dáidda buvtadeapmái ja čajeheapmái. Go visttit guorranit, de lea ulbmil ahte Dáiddadállu fárrolágaid Sámedikkin ja Statsbyggain geahčadišgohtet ja guorahallagohtet leago vejolaš ahte Dáiddadállu fárre dohko bisttevaččat.
– Dan maid dál leat huksen, lea gaskaboddosaš visti. Lea dehálaš ahte oažžut olu stuorát viesu gosa čáhkkehit min bargiid, dáiddáriid, min dáiddabuvttadeami ja ollislaš doaimma. Mii hálidit fátmmastit dáiddáriid miehtá Sámi ja mii hálidit leat mielde ovdánahttime sihke sámi dáiddáriid ja sámi dáidaga máilmmi dásis. Dat mearkkaša earret eará ahte mii láhčit buoret dili dáiddáriid buvttadeapmái ja ahte mii áimmahuššat dehálaš fierpmádaga gos láhčit sámi dáidaga beaggima máilbmái. Min ulbmil lea maid profešonaliseret dáiddalaš fitnodagaid ja nu nannet dáiddárekonomiija.
DÁIDDADÁLU birra:
Guovdageainnu suohkan lea okta dain suohkaniin gos leat eanemus iešheanalaš dáiddárat ja kulturbargit olmmošlogu ektui. Dáiddadállu ásahuvvui 2014:s ja leigga dáiddár ja girječálli Máret Ánne Sara ja koreográda ja filbmadahkki Elle Sofe Sara geat ásaheigga Dáiddadálu. Dáiddadálus leat odne 19 miellahtu geat barget iešguhtege lágan dáiddasuorggis. Dáiddadálus leat visuella dáiddárat, govvideaddjit, filbmejeaddjit, grafihkahábmejeaddjit, girječállit, musihkkárat, viessodiŋggaid hábmejeaddjit, duojárat, neavttárat ja juoigit. Dáiddadálu mihttomearri lea doaibmat čoahkkananbáikin dáiddáriidda ja bargat ealli dáiddalaš birrasa nammii ja nannet Sámi dáidaga ja dáiddáriid vejolašvuođa olahit riikkaidgaskasaš lávddiide. Dáiddadálus lea stuora ovdáneapmi ja lihkostuvvan muhto sii vásihit váttisin hukset ruđálaš sihkárvuođa institušuvdnii, bárgiide ja doaimmaideaset. Dáiddadálus lea mihttu dán jagi mielde rahppát dáiddárguoibmevuođa dáiddáriida miehtá Sámi.
